Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maltézský psík-historie
Ani se tomu nechce věřit ,že tak malinkatý bílý pejsek je potomkem vlka.
Pes žije s člověkem už velice dlouhou dobu a člověk si ho nejprve ochočil snad proto,
aby se stal pomocníkem při lovu.S různých důvodů byl pes
vědomě chován např.pomocník v boji,hlídal na pastvách dobytek.....
a v neposlední řadě se stal společníkem člověka.
Maltézský psík má kořeny hluboko v historii.
Mnoho lidí si může myslet ,že podle jména pochází z ostrova Malta.
Nelze to však tvrdit s jistotou.Dočítáme se i o ostrově Melitta
nebo místě Melita ,které leží na Sicílii.Co se ,ale dá s jistotu říci ,
že na ostrově Malta byl v čisté rase zachován.
Ve starém Egyptě byla při vykopávkách nalezena soška maltézského psíka a
nálezy z Řecka dokládají o oblibě tohoto psíka hlavně ve vyšších
společenských kruzích.Hlavně byl oblíbencem zámožných dam.
Jmenujme například Cleopatru.
Maltézský psík patří k jednomu z nejstarších plemen psů.
Za posledních 4000 let se "téměř"nezměnil.
 


Popis původu Maltézáčka FCI z roku 1992,je shrnut do několika bodů:1.Maltézský psík pochází od Středozemního moře,
ale ne z ostrova Malta jak by se mohlo podle jména zdát.
Přídavné jméno "maltais"znamená ze semitského slova "přístav"
nebo "chráněné místo".
2.Toto plemeno bylo rozšířené už v době Aristotela a je stále
v literatuře přisuzované Egyptu.Proto je s velkou pravděpodobností přípustné
,že Maltézský psík je podstatně starší.
3.V době od 500 lety př.n.l. až asi do 500 lety n.l.existují
jak hmotné tak i písemné doklady ,které jednoznačně existenci tohoto plemene potvrzují.
4.Od 5.stol.do asi 15.stol.se nenacházejí žádné stopy
o tomto plemeni.Toto období je neznámé.
5.Objevuje se koncem středověku a od tohoto času lze historie
plemene dá sledovat až do současnosti.
6.Není ovšem tak docela známo jak se tento psík dostal do
Evropy.Je ,ale jisté ,že skutečný chov Maltézského psíka
začal v 19.stol.Povaha a vlastnosti:
Maltézský psík je společenský pes a vždy byl
chován pro radost a potěšení.Je velice přátelský,
přívětivý,věrný svému paníčkovi a laskavý.
Nebývá agresivní.Přestože je malý tak velice
rád běhá a chodí na procházky,zdá se ,že je neunavitelný,
ale rád si odpočine u páníčka v křesle a nechává se hladit a drbat.
Snadno se učí,má rychlé chápání,má rád pamlsky jako každý
pejsek a to je pro něj velká motivace při učení.
Pokud bychom na něj tlačili což nesnáší je konec
legrace a hra se pro něj stává nezajímavá a učení
ho přestane bavit.
Rád se mazlí a chová .Sám si i o to umí říct ,
jak je malinký tak vše ho baví pozorovat z lidské
náruče,je totiž hodně zvědavý a musí všechno
vidět a slyšet.Je výhoda,že je malinký,protože není těžký ,
tak si ho můžeme brát všude sebou,tím ho velice potěšíme ,
protože je to takový malý průzkumník.
Je doslova závislý na svém páníčkovi ,
bývá často i žárlivý a umí to dát patřičně najevo.

Pořízení štěnátka:
Ze všeho nejdříve bychom si měli rozmyslet jestli
to vůbec s pejskem myslíme vážně.Štěnátko je sice
krásné a roztomilé ,ale potřebuje výchovu a ta zabere
hodně času a hlavně pejska si nepořizujeme jako hračku,
která nás po pár měsících přestane bavit ,ale jako
kamaráda na několik let.Maltézáček se v průměru
dožívá 13-14 let ,ale jsou i vyjímky a je Maltézáček,
který se dožil i 21 let.Pejsek nás stojí hodně
času a ani po finanční stránce to není levná
záležitost(kvalitní krmivo,kosmetika,veterinář.......)
Pokud jsme se však rozhodli ,že pejska
chceme a jsme schopni se o něj po všech stránkách
starat několik let tak si ještě promyslíme jakého si pořídit.
Měli bychom se zaměřit i na to kolik času mu můžeme denně
věnovat(procházky,hraní ,česání atd...)
Maltézáček je podle mě vhodný do bytu ,
ale na zahradě je taky rád.Je to malé
plemeno a tak může být i v bytě kde
pokud s námi nebude v posteli ,mu připravíme pelíšek.
(pokaždé si říkám ,že už se mnou žádný pes nebude
v posteli a pokaždé tam skončí)
Měli bychom si také rozmyslet jestli pejska
chceme jen jako společníka a mazlíka nebo i na výstavy.
Tady si myslím ,že pokud byste chtěli pejska i na výstavy
asi byste to neměli udělat jako já (první a jediný
inzerát co byl v novinách a jela jsem si pro fenečku)a trochu
se zajímat o chov .Slušný chovatel vám podá informace
i po telefonu a můžete si s ním domluvit nezávaznou návštěvu
(tak jsem to udělala podruhé)Nezávazná navštěva pro
mě znamenala asi tolik ,že jsem si domů vezla po
roce další bílý uzlíček.
Pro štěnátko si připravíme misky,
jednu na vodu ,jednu na jídlo.
Pelíšek,hřeben(musí se učit od malička česání),
hračky.Naše Halli měla i přenosnou tašku ,svetříček
(byla zima,když jsme si jí pořizovali).Tašku si hodně
rychle oblíbila a měla to jako její úktyt a tam měla
i svoje soukromí.Plínku na ,kterou se štěnátko učí
čůrat a plno pamlsků .Od chovatele asi stejně jako
já dostanete granule na ,které je štěně zvyklé.
Od druhé chovatelky jsem dostala i starý hadřík ,
který byl "cítit" mámou a nějaké hračky.
Na konec a to je dost důležité byste měli dostat
očkovací průkaz kde je vypsané očkování.
Chovatelka by vám měla předat štěně odčervené,
očkované,tetované a zdravé.To všechno si můžete
uvést do smlouvy,kterou byste měli mít.
Měli bychom také uvážit jestli chceme fenku nebo psa.
Fenka bývá obvykle mazlivější a hodnější.
Je i přízpůsobivější.Musíme,ale počítat s tím ,
že nám dvakrát do roka bude hárat.(poprvé asi v 6-8 měsících).
Malé fenky však mohou hárat jen jednou do roka.Trvá asi 20 dnů.
Pejsek je temperamentnější a rád je takovým "malým šéfem.
"Bývá bojovný ,někdy i tvrdohlaví.Sám si většinou vybere osobu,
kterou bude respektovat. Nejvíce záleží na vás kolik mu
dovolíte a jaký vztah mezi sebou navážete.



Poprvé v novém domově

Tak a jsme doma!Poprvé v novém domově.
Štěnátko bývá zmatené a dost často i "pláče" ,
stýská se mu po mámě i sourozencích.
(Naše fenečka vůbec neplakala a tím jsme to měli snadnější.)
Nejdříve štěnátku ukážeme misku s vodou ,jídlem a taky
plínku na ,kterou bude chodit čůrat.Naučit štěně čůrat
na místo kde má to chce opravdu obrnět se trpělivostí ,
ale vyplatí se.(U nás se čůralo hlavně ze začátku i mimo plínku)
Štěně se rychle učí ,když se vyčůrá tam kde má musí
se hodně chválit doslova přechválit.Ono to brzy pochopí,
štěně není úplně hloupé.Pokud udělá loužičku mimo plínku
tak na něj neřveme jako na velkého Dobrmana ,
který se zrovna rozhodl utéct paničce za psí slečnou,
ale v klidu mu domlouváme.Neděláme z toho horor,
protože štěně je v novém prostředí nervozní a musí
si nejdříve všechno očuchat a zvyknout si.
Většinou štěnátko chce čůrat po spánku a tak je
dobré ho na plínku (někdo dává noviny)hned dát
a pokud se to povede chválit,chválit.........
Ukážeme mu pelíšek kde bude již zminované soukromí
a postupně ho se vším co je pro něj nové seznamujeme.
Co to jen jde jsme s ním a mluvíme
klidným hlasem a opakujeme jeho jméno.
Brzy bude vědět ,že je u nás v bezpečí.
A ,že tady ted bude doma.
Nejlepší je vzít si pár dní dovolené a nenechávat štěnátko
hned druhý den samotné.Bylo by to pro něj trauma ,
vždyt do ted byl ve smečce.
V noci štěnátko trochu zlobí a neznám štěně ,
které by spalo celou noc.V noci toho má nejvíc na práci.
Zkoumá kde co je ,kouše co se mu zrovna namane
.Já si dala Hallinky tašku k posteli a do ní ruku ,
byla pak klidnější ,ale když zlobila hodně tak jsem
fakt vstala a hrála si s ní.Brzy se unavila
a pak spala v posteli až do rána.To se naučila
velice rychle postel ,polštář,peřina .........
Zůstalo jí to do dneška.Ale mě se prostě tak nějak
v té posteli líbí a je taková no roztomilá.
Já vím pes v posteli by být neměl,ale u nás to tak je.
Štěnátko bývá rádo v náručí a pokud ho chceme zvednout,
tak musíme být opatrní ,aby se neleklo.
Netaháme ho za kůži na krku jako ,když kočka přenáší koťata.
Vezmeme ho pod hrudníkem a pod zadečkem a mluvíme na něj jeho jménem.
Měli bychom dávat pozor,aby štěnátko netahali děti.
Neměli bychom ho dávat na sedačku ,aby nám nespadlo ,
protože by snadno mohlo dojít ke zranění.Dětem musíme vysvětlit ,
že štěnátko není plyšová hračka.A také to ,
že má svůj pelíšek kde chce mít soukromí a svůj klid.
Maltézáčci jsou k dětem velice tolerantní ,
ale přesto musíme dávat pozor na některé věci.
Dítě by nemělo brát štěněti jeho hračky,jeho pamlsky.
Pokud pejsek od dítěte odejde je to jasné dání na jevo ,
že chce mít svůj klid a dítě by to mělo respektovat.
Obličej dítěte by neměl být nikdy níže než hlava pejska.